Pokud jste si mysleli, že dvounozí roboti se konečně naučili pořádně chodit, Robotics & AI Institute (RAI Institute) vás vyvede z omylu a ukáže vám, že někdy je prostě lepší to vzít pěkně od podlahy a na kolečkách. Výzkumná organizace, v jejímž čele stojí zakladatel Boston Dynamics Marc Raibert, odhalila nový prototyp s názvem Roadrunner. Tento „pérový“ biped váží pouhých 15 kg a místo klasických chodidel vsadil na pár kol. Stroj předvádí fascinující hybridní lokomoci – dokáže plynule přecházet mezi jízdou s koly vedle sebe, agilním „bruslením“ v inline konfiguraci, a dokonce zvládá i drobné krůčky při překonávání překážek.
Symetrické nohy robota, které se díky kolenním kloubům mohou ohýbat dopředu i dozadu, mu propůjčují unikátní flexibilitu. Ten pravý technologický zázrak se však neskrývá v hardwaru, ale v jeho digitálním mozku. RAI Institute uvádí, že k ovládání všech komplexních pohybů Roadrunnera stačil jediný trénovaný řídicí model (control policy). Díky tomu se podařilo implementovat působivé kousky, jako je vstávání ze země nebo balancování na jednom kole, metodou „zero-shot“. To v překladu znamená, že se robot vše naučil v simulaci a v reálném světě vše fungovalo hned napoprvé, bez jakéhokoli dodatečného ladění na fyzickém stroji.
Koncept „zero-shot“ přenosu ze simulace do reality představuje v robotice zásadní milník. Drasticky totiž snižuje časovou i finanční náročnost vývoje, který tradičně vyžadoval mravenčí práci při překonávání propasti mezi virtuálním a fyzickým světem (tzv. sim-to-real gap). Tím, že v RAI Institute vytrénovali dostatečně robustní model v simulaci, umožnili Roadrunnerovi okamžitě pochopit vlastní dynamiku a aplikovat naučené dovednosti v praxi bez zaváhání.
Proč na tom záleží?
Hybridy kombinující nohy a kola nejsou úplnou novinkou – vzpomeňme na slavného robota Handle od Boston Dynamics. Roadrunner však se svou lehkou konstrukcí a pokročilým, sjednoceným systémem řízení pomocí AI ukazuje cestu k mnohem praktičtější a potenciálně levnější budoucnosti. Spojením energetické efektivity kol na rovném povrchu a schopnosti nohou poradit si s terénem trefují tito roboti „zlatý střed“ pro využití v logistice nebo skladových areálech.
Zatímco plnohodnotní humanoidi se stále snaží dopilovat umění chůze, běhu a salt vzad, Roadrunner naznačuje jinou evoluční větev. Takovou, kde agilita a efektivita dostávají přednost před otrockým napodobováním lidské formy. Schopnost ovládnout více způsobů pohybu pomocí jediného AI modelu není jen efektní trik pro kameru; je to fundamentální pokrok, který může v blízké budoucnosti výrazně zjednodušit nasazení všestranných robotů do ostrého provozu.
