Zatímco se na Západě vedou nekonečné etické debaty o tom, jestli nás umělá inteligence náhodou nesní k snídani, Čína se rozhodla, že ji prostě postaví – a utopí v ní tolik peněz, až se z toho zbytku světa zamotá hlava. Během prvních dvou měsíců roku 2026 nasypali investoři do sektoru humanoidních robotů a „vtělené“ AI (embodied AI) přes 5 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 118 miliard korun). A ne, to není překlep. Peníze tam tečou průměrným tempem přes 70 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun) denně. Je to strategické tsunami, které má jediný cíl: totální dominanci v příští generaci fyzické umělé inteligence.
Rychlost, s jakou se tyto investice valí, je naprosto ohromující. Jen za leden a únor letošního roku proběhlo devět samostatných investičních kol, z nichž každé přesáhlo miliardu jüanů (cca 145 milionů dolarů). Pro srovnání: za celý rok 2025 jich bylo jen šest. Hlavní hvězdou tohoto finančního bleskového útoku je společnost Galbot Robotics, která 2. března uzavřela masivní kolo ve výši 2,5 miliardy jüanů (~357 milionů dolarů), čímž její hodnota vyletěla ke 3 miliardám dolarů. Co je však ještě důležitější: toto kolo spolufinancoval čínský národní „Big Fund III“ – těžká váha mezi státními fondy, která má na starosti polovodiče. Je to vůbec poprvé, co tento fond investoval do firmy zaměřené na embodied AI. Je to signál, který řve „národní strategická priorita“ hlasitěji než amplion na náměstí.
Proč na tom záleží?
Tady nejde o další nafouknutou bublinu rizikového kapitálu; je to chladně vykalkulovaný, státem posvěcený průmyslový manévr. Zapojení „Velkého fondu“ – entity stvořené k tomu, aby zajistila Číně soběstačnost a nadvládu v čipech – je tím nejjasnějším důkazem. Peking nyní k humanoidním robotům přistupuje se stejnou strategickou vážností jako k mikročipům. Zdá se, že investiční šílenství naplno propuklo po zlomovém bodu v červenci 2025, kdy firmy jako Unitree Robotics a Agibot získaly sice skromné, ale symbolicky zásadní komerční zakázky od operátora China Mobile. Tato první ochutnávka reálné využitelnosti v praxi zřejmě přesvědčila investory i stát, že éra teoretizování skončila.
Zatímco západní firmy plní titulky novin naleštěnými demy a efektními videi, Čína v tichosti – nebo spíše za pořádného rachotu penězotisků – buduje průmyslové a finanční základy pro nasazení humanoidních robotů v bezprecedentním měřítku. Vzkaz je jasný: závod o nadvládu nad vtělenou AI není jen o chytrých algoritmech, ale o hrubé ekonomické a průmyslové síle. A Čína právě teď dupe na plyn až k podlaze.
