Inženýři z Northwestern University představili světu novou generaci robotů, kteří mají zřejmě jediný hlavní úkol: odmítnout zemřít. Tyto bizarní, tyčkovité „nohaté metastroje“ jsou prvními roboty svého druhu, kteří prošli kompletní evolucí uvnitř počítačové simulace dříve, než poprvé stanuli v reálném světě. A jakmile jsou jednou venku, dokážou se vzpamatovat i ze zranění, jako je amputace končetiny – což je poškození, které by pro jakéhokoli jiného „divokého“ robota bylo fatální. Tito se však prostě otřepou a pochodují dál.
Celý proces, který vedoucí výzkumník Sam Kriegman nazývá „instantní evolucí“, je stejně fascinující jako znepokojivý. AI algoritmus navrhuje roboty úplně od nuly v počítačové simulaci s jediným prostým cílem: lokomocí. Umělá inteligence chrlí designy, které by lidská mysl pravděpodobně nikdy nekoncipovala. Jakmile je vygenerován úspěšný blueprint, moduly připomínající stavebnici Lego se rychle poskládají a roboti se mohou doslova okamžitě vrhnout do akce.
To, co je na nich skutečně pozoruhodné, je jejich geniální jednoduchost a houževnatost. Roboti nemají žádné oči, uši ani jakékoli externí senzory. Každý modul je v podstatě samostatný robot s vlastním motorem, baterií a procesorem, schopný rotace pouze kolem jednoho kloubu. Přesto disponují vrozenou „atletickou inteligencí“. Instinktivně poznají, když se převrátí nebo když jim někdo amputuje část těla, a okamžitě přizpůsobí svůj pohyb, aby mohli pokračovat ve svém neúprosném pochodu vpřed. Odříznutá noha se dokonce dokáže dál sama kutálet po vlastní ose.
Proč je to důležité?
Nalijme si čistého vína: tyhle věci vám v dohledné době pizzu nepřivezou. Vědci otevřeně přiznávají, že zatím „nejsou užiteční“. Jenže v tomto projektu nejde o okamžitou komerční aplikaci; je to monumentální krok směrem k vytvoření skutečně robustních strojů. Většina moderních robotů je až s podivem křehká – jedna zlomená noha často udělá z miliony dolarů drahého stroje nepoužitelnou hromadu šrotu. Tyto metastroje však ukazují cestu k robotům, kteří dokážou přežít a adaptovat se v nepředvídatelném prostředí reálného světa bez jakéhokoli lidského zásahu. Kombinací modularity a designu řízeného AI by tento výzkum mohl připravit půdu pro nasazení odolných robotů v záchranných misích, při průzkumu vesmíru, a dokonce nám pomoci odpovědět na základní otázky samotné evoluční biologie.
