V čím dál nabitějším ringu humanoidní robotiky, který začíná připomínat technologický souboj titánů, právě startup Asimov Inc. vytasil několik nečekaných trumfů: průhlednou lebku a slib, že veškeré své plány poskytne světu úplně zdarma. Společnost prostřednictvím sítě X oznámila, že téměř dokončila montáž celého těla svého stejnojmenného robota a aktuálně testuje design hlavy s transparentní kopulí. Ta má uživatelům umožnit „sledovat emoční stav agenta skrze výrazy uvnitř“.
Součástí updatu byla i fotografie téměř hotového stroje – elegantní černo-měděná záležitost, která vypadá, že by každou chvíli mohla nakročit ze svého montážního stojanu přímo do reality. Tento odhalený prototyp potvrzuje radikální závazek Asimovu vyvíjet celou humanoidní platformu jako open-source. Firma už dříve uvolnila plány pro své bipedální nohy a jejím cílem je vytvořit kompletní otevřený ekosystém – od hardwaru přes dedikovaný „Asimov OS“ až po decentralizovaný dodavatelský řetězec. Ambice jsou jasné: umožnit komukoliv postavit si vlastní verzi robota za méně než 25 000 dolarů s využitím běžně dostupných součástek a 3D tisku.
Asimov se pochlubil také koncepty robotických rukou, které ukazují různé tří- a čtyřprsté varianty zaměřené na jemnou motoriku a obratnost. To je pro vývoj humanoidů naprosto kritická oblast, mají-li zvládat úkoly v prostředí, které bylo odjakživa budováno lidmi pro lidi.
Proč na tom záleží?
Zatímco giganti jako Boston Dynamics, Figure AI nebo Tesla střeží své technologie pod sedmi zámky, Asimov vsadil všechno na kartu open-source strategie, která kdysi vybudovala moderní softwarový svět. Tím, že své návrhy zveřejňuje, může firma mobilizovat globální komunitu vývojářů a vědců, což má potenciál akcelerovat inovace mnohem rychleji, než by kdy dokázala jedna uzavřená korporace. Tento přístup se už dříve fenomenálně osvědčil u platforem jako Robot Operating System (ROS), který se stal v robotice standardem.
Průhledná hlava pak není jen designový výstřelek, ale přímý pokus o vyřešení problému „černé skříňky“ umělé inteligence. S tím, jak se roboti stávají autonomnějšími, je pochopení jejich rozhodovacích procesů klíčové pro důvěru a bezpečnost. Vizuální signalizace „emočního stavu“ – tedy zda je robot zmatený, zda právě procesuje data, nebo si je jistý dalším krokem – představuje neotřelý přístup k interakci mezi člověkem a strojem. Buď jde o geniální tah, nebo o přímou jízdenku do „tísnivého údolí“ (uncanny valley). Každopádně na trhu, jehož hodnota se odhaduje na miliardy, je transparentní a otevřená strategie Asimovu odvážným krokem, který nelze ignorovat.
