Americké letectvo (USAF) přepsalo dějiny: poprvé v historii oficiálně udělilo bezpilotnímu letounu označení určené pro stíhačky. Tato čest připadla stroji YFQ-44A Fury z dílny společnosti Anduril Industries, Inc. Proudový letoun řízený umělou inteligencí získal své „F“ jako Fighter poté, co v praxi předvedl plně autonomní provoz – od vysokorychlostního pojíždění a vzletu až po komplexní manévry, které snesou srovnání s výkonem pilotované F-16. Žádný člověk v kokpitu, žádný operátor s kniplem na zemi – jen čistokrevná AI u kormidla.
Tento milník, oznámený na sympoziu Air and Space Forces Association Warfare, představuje tektonický posuv v paradigmatu vzdušného boje. Fury, vyvinutý od prvního nákresu k premiérovému vzletu za bleskových 556 dní, nedávno zahájil testovací lety s maketou rakety AIM-120 AMRAAM pod křídlem. Je to až brutální kontrast oproti těžkopádným programům typu F-35, který se vyvíjí od poloviny devadesátých let a jehož odhadované náklady na životní cyklus šplhají k astronomickým 2 bilionům dolarů.
I když je úspěch Andurilu zásadní, sluší se připomenout, že nebyli úplně první, kdo prototyp z programu Collaborative Combat Aircraft (CCA) dostal do vzduchu. Konkurenční General Atomics vyslali svůj YFQ-42A „Dark Merlin“ k nebi už 27. srpna 2025, tedy o více než dva měsíce dříve než Fury (ten poprvé vzlétl 31. října 2025). Obě firmy teď čeká napínavý „fly-off“ souboj o produkční kontrakt, který by měl být uzavřen ve fiskálním roce 2026.
Proč na tom záleží?
Označení „F“ není jen prázdným symbolem; je to deklarace, že éra autonomního vzdušného boje právě začala. Tyto stroje typu CCA jsou navrženy tak, aby fungovaly jako „loajální wingmani“ – poletí do sporného vzdušného prostoru před pilotovanými stíhačkami, budou provádět průzkum, eliminovat hrozby a zajistí „dostupnou masu“, které se klasické, extrémně drahé letky nemohou rovnat.
Pro Anduril, dravý startup s venture kapitálem a aktuální hodnotou přes 30 miliard dolarů, jde o víc než jen o úspěšný test. Je to přímá výzva celému zkostnatělému obrannému průmyslu. Firma už buduje obří továrnu o rozloze přes 460 000 metrů čtverečních pro masovou výrobu těchto systémů. Jasně tím signalizuje svůj záměr: udělat z každého dnešního pilotovaného stíhacího programu potenciální muzejní exponát.
