Až vás příště přepadne úzkost z robotické vzpoury a konce lidstva, zkuste se na věc podívat optikou druhé největší ekonomiky světa. Pro ni totiž humanoidní stroje nepředstavují dystopickou hrozbu, ale spíše demografickou záchrannou brzdu. Podle čerstvého vydání prestižní studie Equity Gilt Study od banky Barclays čelí Čína tak masivnímu nedostatku pracovních sil, že ho dokáže vykrýt pouze armáda robotů. A nepůjde o žádná ořezávátka – mluvíme tu o 24 milionech humanoidních strojů v ostrém nasazení do roku 2035.
Nová zpráva britského bankovního giganta s názvem „Robots Roll Out, Economies Rewire“ (Nástup robotů, restart ekonomik) vykresluje poměrně drsnou realitu. V příští dekádě by se čínský pracovní trh mohl smrsknout o neuvěřitelných 37 milionů lidí (za předpokladu, že míra participace zůstane kolem 65 %). Analytici Barclays však přicházejí s optimistickým, byť pro mnohé šokujícím scénářem: nasazení 24 milionů humanoidních robotů by mohlo kompenzovat až 60 % tohoto propadu. Tohle už není jen „zalátání děr“ u montážních linek; jde o vytvoření nové pracovní síly odpovídající zhruba 4 % současného čínského trhu práce.
Demografická časovaná bomba a její křemíkové řešení
Čínský demografický kolaps není žádným tajemstvím. Smršťující se populace v produktivním věku, která je hořkým dědictvím dekád politiky jednoho dítěte, funguje jako tikající bomba pod základy ekonomiky postavené na výrobě. Zatímco před deseti lety tvořili lidé v produktivním věku přes 70 % populace, v roce 2025 to bude už jen kolem 61 %. Peking se proto neobrací k automatizaci jen kvůli efektivitě, ale z čistého pudu sebezáchovy.
Právě zde nastupují humanoidi. Barclays tento trend označuje za „třetí fázi“ automatizace. Zapomeňte na jednoúčelová robotická ramena pevně přišroubovaná k podlaze továrny. Tato nová generace fyzické AI, poháněná průlomem ve strojovém učení, výdrži baterií a precizní mechanice, je navržena tak, aby zastala celé pracovní pozice v prostředích, která byla původně vybudována pro lidi.
„Humanoidní roboti představují další metu umělé inteligence – kombinují digitální inteligenci s fyzickými schopnostmi,“ říká Ajay Rajadhyaksha, globální šéf výzkumu v Barclays. „Jejich dopad zdaleka přesáhne technologický sektor a od základu překope strukturu globální ekonomiky.“
Ekonomická matematika začíná být brutálně neúprosná. Studie uvádí, že jednotkové náklady na výrobu humanoida klesly za posledních pět let zhruba čtyřicetkrát na přibližně 100 000 USD. Někteří analytici dokonce předpovídají, že do roku 2030 by cena mohla spadnout až na 37 000 USD (v přepočtu cca 880 000 Kč). Barclays odhaduje, že globální trh s humanoidní robotikou by mohl explodovat ze současných 2–3 miliard USD na masivních 200 miliard USD do roku 2035.
Čínský náskok, který nejde ignorovat
Zatímco západní firmy jako Tesla nebo Figure AI plní titulky médií nablýskanými demovidei, Čína si v tichosti podmaňuje trh skrze svou brutální průmyslovou sílu. Podle studie připadalo v roce 2025 na Čínu neuvěřitelných 85 % všech nasazených humanoidních robotů. To není náhoda, ale státem posvěcená strategie, jak si udržet globální dominanci ve výrobě.
Investiční banka Morgan Stanley tento pohled potvrzuje. Odhaduje, že tlak na humanoidní robotiku pomůže Číně zvýšit její podíl na globální výrobě z 15 % na 16,5 % do roku 2030. Vidí zde přímou paralelu s tím, jak Čína před deseti lety ovládla sektor elektromobility. Zatímco americké firmy razí perfekcionistický přístup typu „AI-first“, Čína sází na strategii „nasazení na prvním místě“. Zaplavuje trh hardwarem, aby získala data z reálného světa v měřítku, kterému nikdo jiný nemůže konkurovat.
Vzniká tak smrtící zpětná vazba: čím více robotů v terénu, tím více dat. To vede k chytřejší AI, lepšímu hardwaru a nižším nákladům. Je to spirála, kterou bude pro konkurenci téměř nemožné rozbít.
Globální ekonomický restart
Důsledky tohoto posunu pocítíme daleko za hranicemi Číny. Zpráva Barclays argumentuje tím, že fyzická AI posunem produkčních hranic nakopne produktivitu, růst zisků a dlouhodobou návratnost aktiv.
Ve hře je ale i geopolitická bitva o zdroje. Vybudování 24milionové robotické armády spolkne hory surovin. Agentura Bloomberg v souvislosti se studií upozorňuje na blížící se boom pro země vyvážející komodity. Státy jako Chile, Peru, Brazílie nebo Indonésie se mohou těšit na raketový růst poptávky po kovech a minerálech, které jsou pro výrobu pokročilé robotiky a AI systémů naprosto klíčové.
Samozřejmě, tato robotická budoucnost není vytesána do kamene. Číslo „až 24 milionů robotů“ představuje optimistický scénář maximální substituce lidské práce. Předpokládá rychlou technologickou adopci a hladkou integraci do pracovních procesů. Nicméně i kdyby se realita naplnila jen z poloviny, stále jde o fundamentální přepsání pravidel globální ekonomiky. Éra fyzické AI je tady a zdá se, že pochoduje v čínském rytmu.